• Cíl 4: Zlepšování přístupu k péči o děti (včetně předškolního vzdělávání a péče (ECEC))

Stoupající účast žen na trhu práce rovněž zvyšuje potřebu péče o děti v domácnosti. Z tohoto pohledu barcelonské cíle stanovily, že by do roku 2010 měly existovat struktury, které by mohly přijmout minimálně 90 % dětí ve věku od 3 let do věku, kdy mají zahájit povinnou školní docházku, spolu s minimálně 33 % dětí mladších 3 let.

Zajištění vysoké kvality a dostupnosti předškolního vzdělávání a péče hraje důležitou roli v rozvoji děti a v podpoře dobrých životních podmínek. Jak dokládá Guerin (2013), předškolní vzdělávání a péče zlepšují výsledky vzdělávání a jsou účinné při odstraňování nerovnosti, jež postihuje děti od útlého věku, což představuje významnou dlouhodobou návratnost investic. To je v souladu s cíli strategie Evropa 2020 ohledně sociální inkluze a snižování chudoby.

Jak uvádí Komise (2014), předškolní vzdělávání a péče rovněž předcházejí předčasnému ukončování školní docházky (ESL). Předškolní vzdělávání a péče navíc pomáhají rodičům zvyšovat přístup k zaměstnání a zajistit jim tak odpovídající příjmy. Ačkoli je přístup k cenově dostupnému předškolnímu vzdělávání a péči (a péči o děti obecně) rozhodující, zdá se nicméně, že v některých zemích jsou zapotřebí určitá jejich zlepšení, aby bylo možné potenciál předškolního vzdělávání a péče využít v plné míře.

Pokud vezmeme v úvahu i pozdější fáze vzdělávání, osobní služby a služby pro domácnost zahrnují v některých zemích i doučování, které by mohlo vést k přímému zlepšení školních výsledků příjemců služby. Mimoto mohou služby pro domácnost rovněž nepřímo přispět ke zlepšení školních výsledků dětí, protože používáním osobních služeb a služeb pro domácnost získají rodiče více času na své děti, který by mohli věnovat i pomoci s učením. A konečně řada studií podtrhuje skutečnost, že podpora péče o děti má dopad na zapojení žen do pracovního procesu.

Nárůst pokrytí služeb péče o děti ve výši 0,2 procentního bodu od 80. let minulého století do roku 2007 zvýšil míru ekonomické aktivity evropských žen o 2,8 % (Thévenon, 2013). Ve studii Rakouské komory práce z roku 2013 byl rovněž uvedený předpoklad, jenž navrhuje účinný cyklus pro veřejné finance v oblasti péče o děti. Modelový výpočet předpokládá, že investice do oblasti péče o děti ve výši 100 milionů EUR ročně ze strany spolkové vlády a podobná investice ze strany spolkových zemí (kromě průběžných nákladů) vytvoří mezi 30 000 (v nejpesimističtějším případě) a 45 000 (v nejoptimističtějším případě) nových pracovních míst. Vzniknou tak přímá pracovní místa v oblasti péče o děti ale i v okolních sektorech. Investice rovněž podpoří zapojení rodičů do placeného pracovního procesu. Rakouská spolková komora práce odhaduje, že by přímé příjmy vytvořené po čtyřech letech vyšší mírou zaměstnanosti a úsporami na dávkách v nezaměstnanosti ve všech scénářích překročily náklady na podpůrná opatření. Navíc „až bude investice do výstavby dokončena, mohly by příjmy překročit náklady o 14 až 168 milionů EUR“.

Poukázkový program na péči o děti podporovaných zaměstnavatelem pomohl od roku 2005 ve Spojeném království přibližně 700 000 rodinám dovolit si služby péče o děti. 83 % z celkového počtu uživatelů poukázek na péči o děti představuje plátce základní sazby daně s tím, že nejvíce byl program využívaný ze strany manuálních a nekvalifikovaných pracovníků.

• Cíl 5: Zlepšování přístupu k péči o starší osoby / dlouhodobé péči / péči o zdravotně postižené osoby

V důsledku klesající fyzické kapacity mají starší lidé významnou potřebu osobních služeb a služeb pro domácnost (zahrnující pomoc v domácnosti i pečovatelské služby). V současné době mohou být pečovatelské služby o starší osoby pro některé lidi příliš drahé. V tomto ohledu by opatření na podporu osobních služeb a služeb pro domácnost mohla pomoci starším osobám si takové služby dovolit a pomoci jim tak zůstat doma déle a nemuset přecházet do domova důchodců. Ukázalo se, že „deinstitucionalizace“ péče o starší osoby (tedy tendence omezit institucionální péčí ve prospěch domácí péče / péče v blízkosti domova a komunitní péče) má řadu výhod, pokud jde o výsledky, pohodu atd. Navíc náklady na poskytování domácí péče nemusí být nezbytně vyšší než na zajištění institucionální péče (mohou být dokonce nižší), jak uvádí např. OECD (2011).

Podobné závěry platí i pro zdravotně postižené osoby, které rovněž mohou potřebovat osobní služby a služby pro domácnost. Cenově dostupné a kvalitní osobní služby a služby pro domácnost jim mohou pomoci zůstat nezávislými.

Španělské „dependentní právo“ přijaté v roce 2006 má zaručit osobám, které nemohou vést nezávislý život z důvodu nemoci, zdravotního postižení nebo věku, srovnatelný přístup ke službám dlouhodobé péče. V listopadu 2014 bylo evidováno 729 313 příjemců pobírajících dávky a 167 869 lidí, kteří na dávky aktuálně čekají, což odpovídá 45,13% poklesu ve srovnání s lednem 2012.