• Cíl 6: Rovné postavení mužů a žen a rovnováha mezi pracovním a soukromým životem pro uživatele

Zvyšování podílu ekonomicky aktivních žen vytváří potřebu opatření na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Ve většině zemí ženy stále nesou větší podíl zátěže spojené s domácími pracemi kvůli jejich nerovnému rozdělení. Jasně to dokládají výsledky Eurofoundu (2012a), které naznačují, že pokud jde o čas strávený činnostmi jinými než placenou prací, jsou rozdíly mezi muži a ženami markantní, zejména co se týče domácích prací a v menším rozsahu i péče o děti. Rovnost mužů a žen tak není v této oblasti respektována a důsledky pro ženy jsou v dlouhodobém měřítku značné a zřetelné a zahrnují vyšší riziko zranitelnosti a chudoby, nižší úrovně příjmů a menší kupní sílu, rozdílnost důchodů atd.

Podle poslední zprávy McKinsey Global Institute (2015) by světové HDP, pokud by každá země vyrovnala pokrok směřující k dosažení rovnosti pohlaví podle nejrychleji se zlepšující sousední země, mohlo vzrůst o 12 bilionů dolarů. Zpráva rovněž uvádí, že „nižší zastoupení žen na trhu práce je v protikladu k jejich vyššímu zastoupení v oblasti neplacené práce. Sedmdesát pět procent veškeré neplacené práce na celém světě vykonávají ženy, včetně úkolů nezbytných pro udržení chodu domácnosti, např. péče o děti, péče o starší osoby, vaření a úklid. Nicméně tento příspěvek není v tradičních měřeních HDP zohledněný. Na základě konzervativních předpokladů odhadujeme, že neplacená práce vykonávaná ženami dnes představuje až 10 bilionů dolarů výkonu ročně, což zhruba odpovídá 13 % světového HDP.“

Obecně lze konstatovat, že opatření na podporu osobních služeb a služeb pro domácnost vedou jak v případě mužů, tak i žen k lepšímu sladění pracovního a soukromého života, protože usnadňují zadávání domácích prací externím subjektům. V tomto ohledu má poskytování osobních služeb a služeb pro domácnost rozhodující význam. Vedle lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem umožňuje používání osobních služeb a služeb pro domácnost uživatelům (zejména ženám) pracovat více hodin než před externalizací těchto služeb, nebo se dokonce vrátit na trh práce. V tomto ohledu by osobní služby a služby pro domácnost proto mohly zlepšit rovné postavení mužů a žen, pokud jde o přístup k zaměstnání. Obecně by proto osobní služby a služby pro domácnost mohly mít jak v případě mužů, tak i žen významný dopad na zaměstnanost uživatelů. Nicméně je důležité poznamenat, že takové účinky se týkají pouze domácností, které osobní služby a služby pro domácnost dříve nepoužívaly, a to ani v nehlášené ekonomice.

V Belgii se 18 % uživatelů poukázek na služby domnívá, že hlavní motivací pro účast v tomto systému bylo zlepšení rovnováhy pracovního a soukromého života. Ve skutečnosti se čas ušetřený externalizací domácích prací využívá ve prospěch rodiny (23 %), jiných domácích úkolů (22 %), zábavy (20 %) a odpočinku a zdraví (17 %) (IDEA Consult). Ve Švédsku získají vdané ženy (ve věku 25–55 let) za každou zakoupenou hodinu služeb pro domácnost prostřednictvím daňového odpočtu na služby RUT 1,8 hodiny, ze které 60 % využijí ve prospěch placené práce (Halldén, 2014).