ImPact
Politika osobních služeb a služeb pro domácnost - Příručka pro provádění a monitorování

Nástroj pro určení druhů opatření, která se budou provádět

5[1]

V této části uvádíme vodítko pro výběr druhů opatření, která se budou provádět. Je důležité poznamenat, že určení příslušných opatření bude záviset na kontextu a cíli každé země/regionu. V tomto ohledu neposkytujeme jasnou odpověď na to, jaká politika je ideální pro zavedení v dané oblasti; tvůrcům politik pomáháme krok za krokem zvážit každý rozhodující aspekt při navrhování jejich konkrétní politiky společně s důsledky těchto aspektů.

Tabulka 8: Nástroj pro určení druhů opatření, která se budou provádět, krok za krokem

Klíčové aspekty, které je třeba analyzovat Otázky, které je třeba si položit Důsledky

Krok 1: Cíle opatření

Viz nástroj pro určení možných hlavních cílů v kapitole 4.

Krok 2: Rozsah opatření

Jaký by opatření mělo mít rozsah (kdo nebo co jsou cílení pracovníci, uživatelé, činnosti)? Chci zasáhnout konkrétní skupinu pracovníků (v případě zvyšování zaměstnanosti)? Odpověď na tuto otázku pomůže určit, zda se opatření bude vyznačovat specifickým rysem či nikoli s ohledem na typy pracovníků. Například snížení podnikových daní může být povoleno jen pro určité typy pracovníků (např. dlouhodobě nezaměstnané).
Chci zasáhnout konkrétní skupinu uživatelů? Jestliže tvůrce politik chce zasáhnout konkrétní skupinu uživatelů, bude nezbytné zaměřit podporu na stranu poptávky (např. sociální dotace cílené na domácnosti s nízkými příjmy).
Jaké druhy činností chci, aby byly zahrnuty do opatření? Toto bude úzce souviset z hlavním cílem opatření. Pokud někdo zvažuje opatření na podporu pouze jednoho konkrétního typu služby (např. péče o děti), je to třeba při návrhu politiky zohlednit. Například pokud jde o děti, bude velmi důležitá profesionalizace stejně tak jako cenová dostupnost (s cílem odstranit nerovnosti). Proto lze uvažovat o opatřeních jak na straně poptávky, tak i nabídky.

Krok 3: Typ intervence v rámci opatření

Měl/a bych snížit cenu pro uživatele? Je formální trh v současné době cenově dostupný, a to i pro osoby s nižšími příjmy? Pokud není, může být snížení cen hlavním cílem. Zvážit by se mělo několik opatření, avšak zvláštní důraz by se měl klást na rovnost. Konkrétně by návrh politiky měl zohlednit skutečnost, že je zapotřebí podpořit právě osoby s nižšími příjmy: v tomto ohledu by daňový odpočet k výraznému zvýšení poptávky ze strany osob s nižšími příjmy nevedl. Musí se tak kombinovat s dalšími formami podpory, aby se zajistilo, že koncová cena služeb je dostupná pro osoby s nižšími příjmy. Zvláštní pozornost by se měla rovněž věnovat mrtvým účinkům: poskytnutá podpora by měla účinně pomoci lidem s nižšími příjmy a zajistit jim tak přistup ke službám, a neměla by pouze umožňovat prospěch z dotací / daňového odpočtu na služby lidem, kteří by si je tak jako tak koupili.
Je poptávka cenově pružná? Pokud ne, snížení ceny mnoho nezmění, pokud jde o poptávku. Zvážit se pak může zlepšení kvality, snížení administrativní zátěže atd.
Je nehlášený trh zajímavý pro uživatele (cena)? Pokud ano, zvažte zavedení opatření zaměřená na snížení cen na formálním trhu (podpora poptávky a/nebo nabídky) a opatření omezující společenskou přijatelnost nehlášené práce (viz níže).
Měl/a bych snížit náklady pro poskytovatele služeb? Jsou náklady na provoz osobních služeb a služeb pro domácnost takové, že by poskytování těchto služeb nebylo pro poskytovatele služeb ziskové, nebo že by služby byly poskytované za příliš vysokou cenu? Pokud ano, měla by se přijatými opatřeními podpořit strana nabídky, aby se náklady poskytování služeb snížily. Pozornost se může zaměřit zvlášť na náklady práce, které představují většinu nákladů na služby.
Měl/a bych zavést opatření zaměřená na zvýšení kvality v sektoru osobních služeb a služeb pro domácnost? Je nehlášený trh zajímavý pro uživatele (kvalita)? Pokud rozdíl mezi kvalitou na nehlášeném trhu a kvalitou na formálním trhu není dostatečně velký, může být zavedení opatření zaměřených na zvýšení kvality na formálním trhu nezbytné.
Nabízí současný formální trh dostatečně vysokou kvalitu/profesionalizaci podporující rozvoj tohoto trhu? Pokud ne, může se zvážit zavedení certifikace a školení. V tomto ohledu by systém založený na trojstranném systému (pracovníci osobních služeb a služeb pro domácnost jsou zaměstnaní u organizací a nikoli přímo uživateli) usnadnit profesionalizaci trhu.
Měl/a bych bez ohledu na cenu a kvalitu usilovat o to, aby byl formální trh více atraktivní?

 

Je nehlášený trh společensky přijatelný? Pokud je nehlášená práce široce společensky přijatelná, nemusí být snížení ceny formálních služeb dostatečné. Tvůrci politik pak mohou zvážit informativní kampaně zaměřené na zvýšení povědomí o nelegálnosti a nebezpečích nehlášené práce. Je rovněž třeba zdůraznit odpovědnosti a povinnosti zaměstnavatelů v oblasti osobních služeb a služeb pro domácnost, aby se zajistilo, že rozumějí, jakým se vystavují důsledkům a riziku, pokud se budou nadále spoléhat na nehlášenou práci.
Je existence formálního systému mezi obyvatelstvem dostatečně známa? Pokud ne, měly by se zvážit informativní kampaně na podporu formálního systému.
Jsou transakce na formálním trhu dostatečně jednoduché (ve srovnání s nehlášeným trhem)? Pokud ne, mělo by se zvážit zjednodušení systému a snížení např. administrativní zátěže pro uživatele.
Měl/a bych usnadnit/podpořit tvorbu nových pracovních míst v sektoru osobních služeb a služeb pro domácnost? Je pro poskytovatele osobních služeb a služeb pro domácnost obtížné najímat pracovníky těchto služeb? Pokud ano, je vhodné uvažovat o zavedení politik usnadňujících poskytovatelům osobních služeb a služeb pro domácnost vytváření nových pracovních míst (nové předpisy v oblasti zaměstnávání atd.).
Jsou legální pracovní místa dostatečně atraktivní, aby zajistila rozvoj tohoto sektoru? Pokud ne, mohou se zvážit systémy zaměřené za zlepšení profesionalizace a pracovních podmínek. V tomto ohledu může trojstranný systém (oproti přímému zaměstnávání ze strany uživatelů) usnadnit rozvoj lepších pracovních podmínek, školení atd. Za úvahu rovněž stojí zavedení specifických statusů pro zaměstnance, aby se jim zajistila dostatečná jistota zaměstnání s tím, že zaměstnavatelům by se zároveň nabídla dostatečná pružnost. V ideálním případě by se o návrhu rámce mělo uvažovat v koordinaci se sociálními partnery.
Měl/a bych zlepšit přístupnost a/nebo podpořit vyrovnanost nabídky a poptávky? Jsou poskytovatelé služeb snadno přístupní (zeměpisně)? Pokud ne, návrh politiky musí zohlednit potřebu otevřené hospodářské soutěže, snazší přístup k dohodám atd.
Lze poptávku snadno vyrovnat s nabídkou? Pokud ne, mohou v takovém případě existovat různé překážky bránící vyrovnanosti poptávky a nabídky (např. strana nabídky není snadno přístupná, vyrovnanost poptávky a nabídky není centralizovaná, složité postupy, pokud jde o přístup ke službám atd.). Z tohoto hlediska lze uvažovat o zjednodušení postupů, např. prostřednictvím digitalizace systému pro zavedení obecného systému poukázek.

Krok 4: Systém snížení cen a vypořádání

Jaký nástroj by se měl použít pro zavedení politiky zaměřené na snížení cen? Naznačují různé aspekty žádoucí politiky, zda její zavedení bude účinnější prostřednictvím rozdělení hotovosti, věcných dávek nebo prostřednictvím systému poukázek? V závislosti na zvolených opatřeních (daňový odpočet, účast prostředníků atd.) a vnitrostátním kontextu lze uvažovat o celé řadě nástrojů. Ty lze rovněž kombinovat v rámci stejné intervence.
Jaká by měla být cena osobních služeb a služeb pro domácnost? Jaká je průměrná cena na nehlášeném trhu ve srovnání s cenou formálně poskytovaných služeb? Pokud je průměrná cena na nehlášeném trhu příliš nízká, může být nezbytné snížení formální ceny. Toho lze dosáhnout prostřednictvím mechanismů snižování cen (na straně poptávky), např. dotace, daňové odpočty atd., které se však dají rovněž doplnit o podporu na straně nabídky za účelem snížení cen a zvýšení kvality (např. můžeme uvažovat o otevření trhu hospodářské soutěži nebo uzavírání smluv s cílem zajistit dostatečnou kvalitu). Důležité je zajistit, aby cena formálně poskytovaných služeb byla konkurenceschopná ve srovnání s cenou na nehlášeném trhu.

Krok 5: Specifické rysy opatření na podporu osobních služeb a služeb pro domácnost

Jaké typy poskytovatelů služeb bych měl/a podpořit? Je vzhledem k potřebám, co se mimo jiné týče přístupnosti a udržitelnosti, zapotřebí povzbuzovat začlenění soukromých společností do sektoru a rozvíjet hospodářskou soutěž? V závislosti na cílech a kontextu lze uvažovat o otevření trhu několika organizacím (bez ohledu na to, zda soukromým orientovaným na zisk, soukromým neziskovým nebo veřejným subjektům) s cílem rozšířit trh, snížit veřejné náklady atd. Orgán státní správy může nadále hrát klíčovou úlohu při rozdělování smluv atd., aby se zajistila kvalita služeb.
Jaké typy pracovních vztahů bych měl/a podpořit? Vzhledem k potřebám, co se mimo jiné týče kvality služeb a pracovních podmínek, měl/a bych podpořit spíše pracovní vztahy založené na trojstranné formě zaměstnání než dvoustranný vztah, anebo obojí (a ponechat příjemcům možnost výběru)? V závislosti na cílech a kontextu by bylo dobré vyhodnotit, který typ pracovního vztahu nejlépe odpovídá očekáváním. Oba typy pracovních vztahů mohou být povolené současně, tak jak je tomu ve Francii a Finsku.
Jakou úlohu by měl hrát orgán státní správy? Ve kterých konkrétních aspektech systému by měl vnitrostátní orgán hrát úlohu? Na základě odpovědí na předchozí otázky jste mohli získat jasnější představu o možné roli vnitrostátního orgánu. Konkrétně se vnitrostátní orgán může ujmout těchto úloh: přímé poskytování služeb, prostředník mezi soukromými organizacemi a uživateli s cílem uspokojovat poptávku, kontrolor kvality, monitorování systému. Úloha vnitrostátního orgánu bude záviset na cílech, souvislostech a dostupném rozpočtu. Je nutno poznamenat, že přímé poskytování služeb může být nákladné a úloha prostředníka může znamenat nižší výdaje pro vnitrostátní orgán.

Krok 6: Financování opatření

Jaký by měl být potenciálně dostupný a investiční rozpočet? Jaká by měla být úroveň veřejné intervence do oblasti osobních služeb a služeb pro domácnost? Měl by se stanovit příspěvek, který pokryje rozdíl mezi celkovými výdaji poskytovatelů služeb (tvořenými většinou pracovními náklady) a ochotou uživatelů platit za legálně poskytované služby (při zohlednění existence nehlášeného trhu). V úvahu je rovněž třeba brát udržitelnost financování opatření stejně tak jako případné důležité přínosy.
Domníváte se, že budete mít k dispozici dostatečný rozpočet, pokud jde o druh opatření, jež můžete potřebovat? Mohou se zvážit různé možnosti „spolufinancování“:
  • „Účast soukromých společností s cílem snížit provozní náklady;
  • EU (prostřednictvím fondů, např. Evropský sociální fond);
  • Ostatní ministerstva, jelikož opatření bude mít dopad i na jejich práci.

Vyhledávání