Cílová skupina pracovníků

Činnosti spojené s osobními službami a službami pro domácnost se mohou týkat různých skupin pracovníků. Hlavní typy skupin jsou:

• Jedinci s nízkou kvalifikací
• Ženy
• Migrující pracovníci
• Krátkodobě nezaměstnaní jedinci

Formální způsob poskytování služeb proti nehlášenému způsobu poskytování služeb

Služby mohou zajišťovat oficiální poskytovatelé služeb nebo nehlášení pracovníci. Jak bude uvedeno v následujícím oddíle, využití nehlášených poskytovatelů služeb má značné negativní důsledky pro společnost (např. daňové ztráty).

Různé druhy (oficiálních) poskytovatelů služeb

Na formálním trhu se druhy poskytovatelů služeb, kteří mají povoleno poskytovat osobní služby a služby pro domácnost, mohou rovněž lišit. Rozlišit můžeme tyto druhy:

• Veřejné organizace (nebo organizace spojené s orgány státní správy);
• Soukromé organizace orientované na zisk a neziskové organizace;
• Osoby samostatně výdělečně činné;
• Uživatelé přímo zaměstnávající pracovníky.

Různé druhy hospodářské soutěže mezi poskytovateli služeb

Rozlišovat můžeme rovněž mezi následujícími druhy konkurenčních vztahů, jež mohou existovat mezi poskytovateli služeb:

• Otevřená konkurence: Standardní forma konkurence, ve které jsou všechny kvalifikované nebo odpovědné strany způsobilé soutěžit. V tomto případě by se zvláštní pozornost měla věnovat různým dostupným formám podpory na straně nabídky, aby se zajistila neutralita daňového a předpisového rámce pro všechny druhy poskytovatelů.

• Kvazitrh: Na „kvazitrzích“ se jak strana nabídky, tak i strana poptávky zásadně liší od nabídky a poptávky na tradičních trzích. Teoretici definují kvazitrhy pomocí určitých kritérií, kterými se odlišují od tradičních trhů. Kritéria zahrnují skutečnosti, že:
  • Kvazitrhy jsou vytvořené a udržované veřejným sektorem;
  • Služby vytvořené na kvazitrzích obyčejně plní cíle sociální ziskovosti a blahobytu;
  • Veřejný sektor je obyčejně účastníkem, regulátorem a příjemcem služby;
  • Na kvazitrzích mohou být různé druhy producentů, kteří mezi sebou soutěží (organizace orientované na zisk a neziskové organizace z veřejného i soukromého sektoru);
  • Uživatelé služeb obyčejně za služby neplatí v okamžiku využití služby; mezi příjemcem a poskytovatelem služeb (ve veřejném sektoru) probíhají peněžní toky.

• Monopolní situace: Situace, kdy celý nebo téměř celý trh s určitým typem produktu nebo služby vlastní jediná společnost nebo skupina. Podle definice je monopol charakterizován absencí konkurence, což se často odráží ve vysokých cenách a produktech nižší kvality.

Potenciální přítomnost zprostředkovatelů a formy zaměstnaneckého poměru

A konečně další důležitou vlastností na straně nabídky je přítomnost (nebo nepřítomnost) zprostředkovatelů mezi uživateli a pracovníky. Ta má významné důsledky, včetně důsledků na model zaměstnanosti v osobních službách a službách pro domácnost. V oblasti poskytování služeb lze rozlišovat mezi dvěma rozdílnými modely zaměstnanosti:

• Na jedné straně to jsou pracovníci, kteří jsou přímo najatí soukromými osobami nebo domácnostmi, aby v jejich domácnosti vykonali domácí úkoly. Toto přímé zaměstnání je charakterizováno dvoustranným vztahem mezi uživatelem (jenž je rovněž zaměstnavatelem) a pracovníkem. U této formy zaměstnaneckého vztahu existuje menší kontrola kvality práce provedené pracovníky osobních služeb a služeb pro domácnost. Tato forma práce je rovněž široce vnímána jako „domácí“ práce a mohla by vést k určitým společenským nesouhlasům.

• Na druhé straně to jsou pracovníci, kteří jsou zaměstnaní organizací (soukromou nebo veřejnou, orientovanou na zisk nebo neziskovou). Jedná se o „zprostředkovanou“ neboli „trojstrannou“ formu zaměstnání, kdy je pracovník zaměstnaný u společnosti, která služby prodává na trhu, nebo u organizace, která služby zajišťuje (např. veřejná organizace). Příjemce služby si tuto službu jednoduše zakoupí na trhu nebo službu obdrží od veřejných subjektů. U této formy práce jsou organizace zaměstnavateli pracovníků osobních služeb a služeb pro domácnost. Kvalita práce a poskytnutých osobních služeb a služeb pro domácnost je zde více kontrolována. To snižuje administrativní zátěž pro uživatele, omezuje problémy ohledně společenského nesouhlasu s najímáním někoho na domácí práce a odstraňuje některé kulturní bariéry spojené se zadáváním domácí práce externím subjektům.