ImPact
Politika osobních služeb a služeb pro domácnost - Příručka pro provádění a monitorování

Strana poptávky

3[1]

Uživatelé osobních služeb a služeb pro domácnost

Stranu poptávky tvoří různé typy uživatelů, kteří mohou být např. různého věku (např. mladí rodiče, kteří potřebují služby péče o děti, nebo starší osoby) a kteří mohou mít různý status (ekonomicky činné osoby, zaměstnané osoby nebo osoby v důchodu). Stojí rovněž za zmínku, že různé cílové skupiny uživatelů bývají často spojeny s určitým typem služeb. Celkově existují čtyři možné skupiny uživatelů:

  • Aktivní populace;
  • Starší osoby;
  • Závislé osoby;
  • Rodiče, zejména ženy ochotné vrátit se na trh práce nebo zvýšit svoji účast na něm.

Volba využití osobních služeb a služeb pro domácnost podle domácností: proces individuálního rozhodování

V ekonomické teorii se proces individuálního rozhodování vysvětluje jako volba domácnosti využívat osobní služby a služby pro domácnost (teorie produktivní činnosti domácnosti podle Beckera; 1965). Teorie uvádí, že domácnosti tráví čas placenou prací, osobní péčí a rekreačními aktivitami. Rozdělení času mezi tyto tři druhy aktivit závisí na hodnotě každé aktivity. Stanovení hodnoty placené práce je poměrně jednoduché, jelikož mzdy lze sledovat na trhu práce, ale ocenění domácích a rekreačních aktivit je obtížnější. V literatuře bylo navrženo několik možností:

  • První přístupem k ocenění domácí práce je metoda nákladů alternativních příležitostí. Tato teorie je založena na předpokladu, že pokud se jedinec rozhodne provádět neplacenou práci, jako jsou domácí nebo rekreační činnosti, vyloučí se tím možnost vykonávat ve stejný čas placenou práci. Tím se taková osoba vzdává odměny spojené s touto činností.
  • Druhým přístupem je metoda nahrazovacích nákladů, která domácím pracím přiřazuje mzdovou sazbu za pracovní služby, které by si domácnost mohla zakoupit.

Teoreticky bude domácnost vykonávat domácí činnosti sama, pokud náklady alternativních příležitostí nebo nahrazovací náklady na provedení těchto činností budou nižší než externalizace osobních služeb a služeb pro domácnost na formálním nebo nehlášeném trhu. Co se týče formálního trhu, domácnost bude externalizovat osobní služby a služby pro domácnost, pokud bude její (hodinová) čistá mzda vyšší než cena externalizace osobních služeb a služeb pro domácnost, která většinou odpovídá hrubé mzdě pracovníka osobních služeb a služeb pro domácnost (jež je vyšší než jeho čistá mzda z důvodu zdanění). Co se týče nehlášeného trhu, srovnání se provede na základě čisté mzdy pracovníků vzhledem k absenci zdanění. Určení ceny osobních služeb a služeb pro domácnost je proto klíčové pro stanovení množství poskytovaných osobních služeb a služeb pro domácnost jak na nehlášeném, tak i formálním trhu.

Nicméně tato teorie může být ovlivněna skutečností, že v praxi mnoho domácností raději vykonává domácí činnosti, zejména činnosti spojené s péčí, samo. Kromě ceny existuje rovněž řada dalších parametrů, které vstupují do procesu rozhodování domácností (Orseu, 2013), např.:

  • Kulturní překážky / nízká společenská přijatelnost externalizace osobních služeb a služeb pro domácnost v některých zemích;
  • Problémy s přijetím neznámé osoby do domácnosti;
  • Problémy s převzetím role zaměstnavatele;
  • Problémy s přístupem ke službám (administrativní zátěž, místní dostupnost atd.).

Navíc poptávka po některých osobních službách a službách pro domácnost je cenově pružnější než v případě jiných služeb a závisí na jejich stupni nezbytnosti (např. studie ukázaly, že úklid je méně cenově pružný než žehlení).

Vyhledávání