Vzhledem ke všem výše uvedeným souvislostem se může prostředí osobních služeb a služeb pro domácnost jevit jako vysoce nevýhodné. Příležitosti pro vytvoření pozitivního prostředí pro úspěšné zavedení osobních služeb a služeb pro domácnost však existují. Jak již bylo uvedeno, poptávka je vyšší než formální a cenově dostupná nabídka. Poskytování osobních služeb a služeb pro domácnost má mnoho pozitivních společných vnějších vlivů pro celou společnost, jako je snižování nehlášené práce a nezaměstnanosti, posilování sociální soudržnosti (pro uživatele i pracovníky), pokrok směrem ke sladění pracovního a soukromého života lidí a podpora opětovného začlenění na trhu práce. Proto „v zájmu využití těchto společných výhod má smysl, aby stát podstatně subvencoval spotřebu takovýchto služeb“ (Defourny, 2010). K hlavním pozitivním vnějším vlivům veřejné podpory patří:

• Boj proti nehlášené ekonomice: Komise uvádí, že “s přihlédnutím k významu nenahlášené práce v oblasti osobních služeb a služeb pro domácnost mohou orgány veřejné správy zvážit intervenci s cílem podpořit poskytování osobních služeb a služeb pro domácnost ve formální ekonomice.” Měla by podpořit opatření, která tyto služby přesunou z šedé ekonomiky do ekonomiky formální, vytvoří dodatečné daňové příjmy pro stát prostřednictvím nově vzniklých pracovních míst a přinesou úspory ve výdajích veřejné správy (např. snížení dávek v nezaměstnanosti, vyšší výběr daní). Tímto způsobem je navíc možné vytvořit nové pracovní příležitosti pro osoby s relativně nízkou kvalifikací, zejména pokud jde o služby pro domácnost, jež vyžadují pouze nízké veřejné investice podporující poskytování domácích služeb ve formální ekonomice na úkor šedé ekonomiky.

• Tvorba nových pracovních míst (zejména pro ženy): V posledních letech představovaly osobní služby a služby pro domácnost druhý nejrychleji rostoucí sektor, co se týče zaměstnanosti, hned po sektoru IKT. V dubnu roku 2012 Komise odhadovala, že potenciál vzniku nových pracovních míst v sektoru osobních služeb a služeb pro domácnost dosáhne 5,5 milionu pracovních míst. Rozvoj osobních služeb a služeb pro domácnost by tak mohl přispět k dosažení cílů strategie „Evropa 2020“. Řada pokusů uskutečněných v členských státech EU na podporu sektoru se ukázala jako účinná. V této souvislosti bylo ve Francii od roku 2005 vytvořeno 450 000 pracovních míst. Poukázkový systém Titres-services v Belgii přinesl mezi lety 2004 a 2012 149 800 nových pracovních míst. Osobní služby a služby pro domácnost vytvářejí nepřemístitelná pracovní místa pro osoby dlouhodobě nezaměstnané a s nízkou kvalifikací i pro migrující pracovníky. Podporují rovněž účast žen na trhu práce a sociální inkluzi na základě přímého zajištění pracovního místa (v průměru 90 % pracovníků osobních služeb a služeb v domácnosti představují ženy).

• Zlepšení pracovní podmínek a zvýšení atraktivnosti: formalizace osobních služeb a služeb pro domácnost je rovněž způsob, jak prostřednictvím kolektivních smluv zavést status se stejnými právy a nároky, jaké mají ostatní pracovníci podle obecných pracovněprávních předpisů, včetně sítí sociálního zabezpečení a nároků na dávky v nezaměstnanosti, důchody, mateřskou dovolenou, zákonnou dovolenou atd. Formalizace je základem společenského uznání hodnoty těchto služeb a pracovníků, kteří je provádějí. Zároveň je to způsob, jak pracovníky motivovat a udržet a jak učinit sektor atraktivnější, což má zase kladný dopad na kvalitu poskytovaných služeb.

• Zlepšení profesionalizace: osobní služby a služby pro domácnost vyžadují řadu technických dovedností a dovedností v oblasti mezilidských zdrojů, které jsou v současné době ve společnosti podhodnocené. Obecně se má za to, že se osobní služby a služby pro domácnost většinou týkají žen a že tato pracovní místa nevyžadují žádné školení. Profesionalizace v tomto sektoru by mohla zahrnovat cílené úvodní školení a průběžné školení zaměstnanců. Průběžné školení je zvlášť důležité, protože pomáhá bojovat proti izolaci pracovníků, zejména pokud mnozí z nich pracují v soukromých domácnostech. A konečně profesionalizace podporuje strukturování sektoru a zajišťuje tak, že je tato práce spojována s větší hodnotou a že pracovníci jsou uznávaní, čímž se výhoda pořizování těchto služeb na formálním trhu stává pro uživatele ještě výraznější.

• Zlepšování kvality péče: protože pracovníci tohoto sektoru mají odpovídající dovednosti, těší se dobrým pracovním podmínkám a podléhají kontrole kvality ze strany řídícího orgánu státní správy.

• Přilákán žen na trh práce a jejich udržení: se stabilním sektorem osobních služeb a služeb pro domácnost mají ženy menší pokušení přestat pracovat (nebo pracovat na částečný úvazek), i když jsou odpovědné za jednoho nebo více závislých příbuzných. Možnost zadávat osobní služby a služby pro domácnost externím subjektům, stanou-li se služby cenově dostupnými, zejména díky zavedení veřejných opatření na podporu tohoto sektoru, je řešením pro ty, kdo nechtějí nést tuto odpovědnost sami. Podle jedné studie vyšlo ve Švédsku najevo, že za každou zakoupenou hodinu domácích služeb získají vdané ženy (ve věku 25–55 let) 1,8 hodiny, kterou z 60 % využijí na placenou práci (Halldén, 2014). Nákup osobních služeb a služeb pro domácnost tudíž zvýšil účast žen na trhu práce.

• Zvyšování pohody díky lepší rovnováze mezi pracovním a soukromým životem: lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem lze dosáhnout vyšší externalizací každodenních úkolů v domácnosti a péče o děti a starší osoby. Přístupné a finančně dostupné pečovatelské služby jsou rovněž důležitým předpokladem pro vyšší účast žen na trhu práce.

• Rozvíjení rovnosti mezi muži a ženami: přímým poskytováním pracovních míst ženám a zpřístupňováním služeb, které jim pomohou lépe skloubit jejich soukromý a profesionální život; osobní služby a služby pro domácnost podporují účast žen na trhu práce. Nabízejí rovněž řešení umožňující lepší rozdělení péče a domácích úkolů mezi muže a ženu.

• Vyšší růst a produktivita společností: lepší motivací zaměstnanců prostřednictvím lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem mohou společnosti omezit absenci a prezentismus. Navíc rozvoj formálního poskytování osobních služeb a služeb pro domácnost podporuje vznik nových společností. V této souvislosti měly veřejné intervence pozitivní účinek na vznik a/nebo růst 1 065 malých a středních podniků v Belgii, 8 300 ve Francii a 13 500 ve Švédsku.

• Posilování sociální inkluze a boj s chudobou: zejména v souvislosti s migranty, ženami a pracující populací s nízkou kvalifikací, kteří tvoří většinu pracovníků osobních služeb a služeb pro domácnost. Nicméně podpora opatření ve prospěch osobních služeb a služeb pro domácnost rovněž přispívá k sociální inkluzi těch nejzávislejších lidí ve společnosti. To platí obzvlášť v případě dětí, protože předškolní vzdělávání a péče jsou považované za účinný nástroj přerušení bludného kruhu znevýhodnění, zejména chudoby.

• Podpora populačního růstu: vzhledem k tomu, že osobní služby a služby pro domácnost snižují stres a omezení spojená s péčí o děti, mohl by lepší přístup k těmto službám ovlivnit páry při plánování rodičovství.