ImPact
Politika osobních služeb a služeb pro domácnost - Příručka pro provádění a monitorování

Cíle související se zaměstnaností

4[1]

  • Cíl 1: Tvorba pracovních míst

Opatření na podporu osobních služeb a služeb pro domácnost mají důležitý účinek na zaměstnanost, a to jednak na přímou zaměstnanost tím, že vytvářejí pracovní místa pro činnosti spojené s výkonem osobních služeb a služeb pro domácnost, a jednak na nepřímou zaměstnanost tím, že vytvářejí pracovní místa pro vedení pracovníků osobních služeb a služeb pro domácnost, ale i tím, že se uživatelé těchto služeb vracejí na trh práce nebo prodlužují svoji pracovní dobu. To má za následek výrazný pokles v dlouhodobé nezaměstnanosti a nárůst v zaměstnanosti určitých cílových skupin, např. osob s nízkou kvalifikací a žen. Tyto účinky jsou v souladu se strategií Evropa 2020. Důkazy a údaje Eurostatu ukazují, že v roce 2014 poskytovalo v EU-28 osobní služby a služby pro domácnost 7,3 milionů pracovníků (na základě kódů NACE 88 a 97) (Evropská komise, 2015). S těmito údaji je potřeba zacházet opatrně, protože osobní služby a služby pro domácnost mohou zahrnovat činnosti, které jsou zařazené do jiných odvětví NACE. Co se týká tvorby nových pracovních míst, ukazuje se, že podle Evropského monitoru pracovních míst Eurofoundu z roku 2014 zaměstnal sektor osobních služeb a služeb pro domácnost mezi lety 2011 a 2013 dalších 81 192 pracovníků osobní péče a 74 518 pracovníků osobních služeb. Díky tomu se sektor osobních služeb a služeb pro domácnost stal druhým nejrychleji rostoucím sektorem, co se týká zaměstnanosti, hned za sektorem IKT, a neočekává se, že by se jeho růst měl snižovat. Ve skutečnosti Komise v roce 2012 uvedla, že se potenciál pracovních míst v sektoru osobních služeb a služeb pro domácnost v příštích letech odhaduje na 5,5 milionů nových míst.

V Belgii byla jedním z nejdůležitějších cílů systému poukázek na služby spuštěného v roce 2004 tvorba nových pracovních míst. V roce 2013 tak v systému působilo 160 793 pracovníků, kteří představují 4,2 % ze všech pracovních míst v Belgii (IDEA Consult, 2013). Totéž platí pro systém daňového odpočtu u služeb RUT (úklid, údržba, služby), zavedený ve Švédsku, který – podle některých odhadů – vedl k vytvoření zhruba 15 000 nových pracovních míst mezi lety 2007 a 2011 (Konjunkturinstitutet, 2011).

  • Cíl 2: Snižování nehlášené práce

Jednou z hlavních charakteristik sektoru osobních služeb a služeb pro domácnost je skutečnost, že velký podíl těchto služeb je prováděný neformálně nehlášenými pracovníky. Je tomu tak především díky vysokému potenciálu pro zaměstnanost (cena placená za služby je téměř celá složená ze mzdy pracovníků), což znamená, že formální poskytování osobních služeb a služeb pro domácnost je relativně mnohem nákladnější (zohledníme-li daně atd.) než poskytování nehlášených služeb. Pro orgány státní správy představuje nehlášená práce ztrátu na sociálních příspěvcích a platbách daně a pro nehlášené pracovníky často znamená nevýhodné pracovní podmínky a nedostatečné sociální zabezpečení.

Z důkazů vyplývá, že ve srovnání s ostatními sektory jsou osobní služby a služby pro domácnost obzvlášť vystaveny nehlášené práci. Výsledky zvláštního vydání Eurobarometru (č. 402, vydaného v roce 2014) o „nehlášené práci v Evropské unii“ ukazují, že 11 % populace EU-28 připustilo, že si koupilo zboží nebo služby spojené s nehlášenou prací. Z tohoto počtu 15 % kupujících uvedlo, že pořizuje služby pro domácnost (např. zahradnické práce, úklid domácnosti, péči o děti a starší osoby) a 7 % osobní služby (např. kadeřnické služby nebo soukromé doučování). Na základě údajů z předchozího Eurobarometru o nehlášené práci (2007) a s přihlédnutím ke skutečnosti, že nehlášení pracovníci obvykle nepracují na plný úvazek, se odhaduje možný počet nehlášených pracovníků v oblasti služeb pro domácnost na 1 milion[1]. Jak uvádí Komise (2012), jedná se spíše o konzervativní odhad vzhledem k pravděpodobnému podhodnocení v průzkumech o nehlášené práci. Výsledky DGCIS (2011) ukazují, že v zemích, ve kterých nejsou zavedené žádné politiky na podporu osobních služeb a služeb pro domácnost, představují nehlášené služby kolem 70 % všech transakcí ve srovnání se 30 % v zemích, ve kterých jsou podpůrná opatření zavedená.

Ve Francii klesla nehlášená práce v sektoru domácností ze 40 % v roce 2005 na 30 % v roce 2011 díky různým daňovým a administrativním pobídkám (Wyman O., 2013). Ve Finsku se podíl nehlášené práce v oblasti služeb pro domácnost snížil z 60 % na přibližně 25 % v důsledku zavedení daňového bonusu na pomoc v domácnosti.

  • Cíl 3: Podpora a rozvoj činností v oblasti osobních služeb a služeb pro domácnost

Nárůst zaměstnanosti v oblasti formálního poskytování osobních služeb a služeb pro domácnost může naznačovat nárůst v počtu společností a/nebo počtu transakcí v oblasti osobních služeb a služeb pro domácnost. Někteří poskytovatelé osobních služeb a služeb pro domácnost mohli existovat již před přijetím opatření na podporu těchto služeb, nicméně tato opatření jim umožní rozšířit své činnosti, a podpoří rovněž vstup nových společností na trh. Vznik nových společností má přímé důsledky pro tvorbu nepřímých pracovních míst (administrativní pracovníci atd.), jakož i pro daňové příjmy pro stát. Rozvoj formálního sektoru by mohl rovněž usnadnit profesionalizaci služeb (školení atd.) a pomoci zlepšit pracovní a zaměstnanecké podmínky pracovníků (kteří dříve nabízeli nehlášené osobní služby a služby pro domácnost), jak bude uvedeno níže.

Například ve Francii představovala stimulace sektoru (nárůst v počtu společností a/nebo ve velikosti společností, profesionalizace společností atd.) hlavní cíl plánu „Borloo“, který mimo jiné usiloval o podporu nabídky služeb na základě zjednodušeného procesu uzavírání smluv atd. V roce 2012 tak v sektoru osobních služeb a služeb pro domácnost působilo 28 600 aktivních organizací, což představuje nárůst o 12 % ve srovnání s rokem 2011. Plán byl rovněž navržen s cílem sektor profesionalizovat na základě, mimo jiné, zprostředkovatelských platforem, které by usnadnily vztah mezi poptávkou a nabídkou a zaručily kvalitu poskytovatelů služeb, kteří získali smlouvu.


[1]Viz Evropská komise (2012), Pracovní dokument útvarů Komise o využití potenciálu osobních služeb a služeb pro domácnost, SWD, (2012) 95 final.

Vyhledávání