ImPact
Politika osobních služeb a služeb pro domácnost - Příručka pro provádění a monitorování

Zvýšená společenská poptávka po osobních službách a službách pro domácnost přináší řadu výzev

2[1]

V současné době se v Evropské unii věnuje osobním službám a službám pro domácnost 7,3 milionů pracovníků s tím, že v letech 2011 až 2013 v Evropě vzniklo více než 155 000 nových pracovních míst. Osobní služby a služby pro domácnost tak představují druhý nejrychleji rostoucí sektor, co se týče zaměstnanosti, hned po sektoru IKT, (Evropská komise, 2015).

V důsledku současných společenských změn se ve skutečnosti osobní služby a služby pro domácnost stávají stále zásadnější. Změny ve strukturách rodiny (např. zvýšení míry zaměstnanosti žen, vyšší počet rodin s jedním rodičem atd.) znamenají pro rodiny větší problémy, co se týče zvládání běžných každodenních úkolů. Podle Eurofoundu se péči o děti občané EU v průměru věnují 23 hodin týdně a péči o starší nebo zdravotně postižené osoby 8 hodin, a dále se 11 hodin věnují vaření a domácím pracím. Dopad domácích úkolů na rovnováhu mezi pracovní a soukromým životem nelze ignorovat, zejména pokud vezmeme v úvahu, že 53 % pracovníků EU v roce 2011 uvedlo, že přicházejí domů příliš unavení na to, aby dělali domácí práce, které je zapotřebí udělat několikrát za měsíc.

Mimoto bezprecedentní a obecné stárnutí našich společností zvyšuje poptávku po službách pomoci v domácnosti a pečovatelských službách. Mezi lety 2010 a 2030 vzroste počet Evropanů ve věku 65–79 let o 36 % a ve věku 80 a více let o 57 % (Evropská komise, 2011a). V současné době je přání starších lidí zůstat doma déle částečně naplňováno neformální pomocí a péčí ze strany rodinných pečovatelů a nehlášených pracovníků. V celé Evropě tak přibližně 80 % pečovatelských hodin zajišťují neformální pečovatelé, a to převážně ženy ve věku 45 a více let (Eurofound, 2015) Někteří z nich poskytují péči svým příbuzným z vlastní vůle, avšak jiní nikoli, a jsou tak nuceni omezit svoji pracovní dobu nebo v některých případech i opustit trh práce, aby splnili potřeby svých příbuzných. V dlouhodobém výhledu není tato situace udržitelná ani ekonomicky či společensky přijatelná.

Navíc se očekává, že spolu s klesajícím počtem obyvatel v produktivním věku bude počet rodinných pečovatelů do roku 2050 klesat (Colombo, 2015). Proto je rozvoj osobních služeb a služeb pro domácnost důležitý, aby se umožnilo starším lidem zůstat déle v jejich domovech a zároveň aby rodinní pečovatelé získali přístup ke službám pomoci v domácnosti, které by jim umožnili lépe sladit jejich pečovatelské povinnosti s prací a rodinou.

Osobní služby a služby pro domácnost zlepšují kvalitu života starších a závislých osob a umožňují pracovníkům (zejména ženám) vnést do jejich profesionálního a soukromého života rovnováhu. Využívat je mohou pravidelně nebo pouze ve výjimečných případech. Občané EU však čelí mnoha překážkám, chtějí-li se dostat k jedné nebo více osobním službám nebo službám pro domácnost, jež omezují dostupné možnosti a ve výsledku znamenají vážné nevýhody.

  • Osobní služby a služby pro domácnost postrádají strukturovanou nabídku služeb přiměřené kvality, zejména co se týče pečovatelských služeb, což v důsledku omezuje občany EU ve volbě jejich soukromého života. To může vést k omezení porodnosti: páry se mohou rozhodnout, že nebudou mít děti, nebo že jich budou mít méně. Rodinní pečovatelé se rovněž mohou odmítnout přestěhovat, aby zůstali ve stejném městě spolu se svými závislými příbuznými. Tato soukromá rozhodnutí mohou mít nepříznivý dopad na celou společnost. Mají vliv na místní demografii, dále zesilují trend demografického stárnutí a vedou k hospodářským problémům. Další možností pečovatelů je přestat pracovat nebo pracovat na částečný úvazek. Takovéto rozhodnutí stojí většinou spíše na ženě než na muži, což má vysoce negativní důsledky pro rovné postavení mužů a žen i pro sociální inkluzi. Stojí rovněž za zmínku, že matky pracují po každém dítěti o 12 % méně a že téměř polovina ekonomicky nečinných žen v EU je neaktivní z rodinných důvodů (Evropský parlament, 2013). Podobně 7 % žen uvádí, že každý den pečuje o staršího nebo závislého příbuzného, ve srovnání s pouhými 4 % mužů (Eurofound, 2012).
  • Občané EU mohou využít služby soukromých subjektů (např. soukromé školky, pečovatelské domy, domácí služby atd.), ty jsou však poměrně drahé a pro většinu občanů tak nejsou dostupné. Z toho důvodu se občané EU mohou rozhodnout využívat osobní služby a služby pro domácnost, nebo se mohou rozhodnout pracovat více či déle nebo – v případě párů – v různých časech a péči o své závislé příbuzné zajistit prostřednictvím nabídky soukromých subjektů. Tomu však musí obětovat svoji pohodu a volný čas, aby byli ekonomicky schopni zajistit přístup ke službám odpovídající kvality. Takové řešení se však zřídka volí v rodinách s nízkými příjmy, protože vytváří další potřeby pro pečovatele, kteří tráví méně času doma: stále více nezbytné jsou rovněž domácí služby, protože pomáhají pracujícím skloubit jejich osobní a pečovatelské povinnosti. Navíc vytváří další tlak na osamělé pracující (například rodiče samoživitele, nebo jediné dítě pečující o svého staršího příbuzného), na jejichž bedra padá celá zátěž v podobě péče o závislou osobu. V takových případech existuje několik možností, ty však mají vysoce negativní dopady na pracující, co se týče jejich kariéry a finanční situace.

To je důvod, proč nejžádanější alternativou k využívání profesionálních osobních služeb a služeb pro domácnost zůstává nehlášená ekonomika. Z posledního průzkumu Eurobarometru (Evropská komise, 2013) můžeme vyvodit, že přibližně 7 milionů Evropanů si pořizuje domácí úklidové služby na nehlášeném trhu, 2,3 milionů si takto kupuje služby domácího hlídání dětí a dalších 1,4 milionů pořizuje asistenční služby pro závislé nebo starší příbuzné. V roce 2010 dosáhl podíl nehlášené práce na trhu osobních služeb 70 % v Itálii a Španělsku, 50 % ve Spojeném království, 45 % v Německu, 40 % v Nizozemsku, 30 % ve Francii a Belgii a 15 % ve Švédsku (DGCIS, 2011). Tyto odhady však mohou skutečnou situaci podhodnocovat.

Převaha nehlášené ekonomiky v tomto sektoru má značně negativní dopady na stát, pracující i uživatele. Její přetrvávání lze vysvětlit silným napětím na trhu mezi touhou po větší profesionalitě a představami uživatelů, že by službu měli získat za dostupnou cenu, které dále umocňuje skutečnost, že oficiální nabídka služeb je nedostatečná. Převaha nehlášené ekonomiky vytváří problémy na různých úrovních:

  • Ekonomická úroveň: jakákoli státní intervence ve prospěch oficiálního poskytování osobních služeb a služeb pro domácnost by mohla vytvořit dodatečné příjmy pro veřejné finance. Naopak nedostatek intervencí vytváří značné hospodářské ztráty pro veřejné finance. Převaha nehlášené práce má proto mimořádně negativní dopady na veřejné finance. Tuto situaci je možné vysvětlit skutečností, že tento sektor je charakterizován vysokým potenciálem pro zaměstnanost a dále skutečností, že „bez veřejné podpory je formální zaměstnávání v oblasti osobních služeb a služeb pro domácnost pro většinu obyvatel dost nákladné a oficiální trh pro osobní služby a služby pro domácnost je poměrně omezený.“(Evropská komise, 2012). Náklady v důsledku chybějící státní intervence v tomto sektoru jsou obrovské: porovnání nákladů na nezaměstnanou osobu s náklady na pracovníka s plným úvazkem v daném sektoru ukazuje, že ekonomický dopad státní netečnosti na veřejné finance je vyšší než náklady přijetí opatření na podporu osobních služeb a služeb pro domácnost (EFSI, 2013).
  • Úroveň pracovních podmínek: na individuální úrovni pracovníků osobních služeb a služeb pro domácnost vede skutečnost, že jejich práce není formální, k nejistým pracovním podmínkám (nezaručený příjem, bez přístupu k právům na sociální zabezpečení nebo důchod a podobně) a k nedostatečnému uznání jejich hodnoty a požadovaných kvalifikací. Pracovní místa v oblasti osobních služeb a služeb pro domácnost přitom vyžadují řadu technických dovedností (hygienická pravidla, použití výrobků, péče o zranitelnou osobu, vyloučení pracovních rizik) a dovedností v oblasti mezilidských zdrojů (např. mlčenlivost, důvěrnost, samostatnost a přizpůsobení se potřebám uživatelů). Nehlášení pracovníci v oblasti osobních služeb a služeb pro domácnost navíc nemají možnost školení, kde by si takové dovednosti osvojili. Neznají ani pravidla a nařízení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví. Jejich bezpečnost při práci je proto ohrožena (při manipulaci s nebezpečnými produkty, riziko pádu atd.), čímž je ohrožena i bezpečnost závislé osoby, o kterou pečují.
  • Úroveň kvality: kvalita osobních služeb a služeb pro domácnost do značné míry závisí na pracovních podmínkách a kvalifikaci pracovníků. Kvalita služeb rovněž závisí na jejich dostupnosti, komplexnosti vzhledem k potřebám uživatelů, organizaci jejich dodání, jakož i na kvalitě jejich řízení na místě. V souvislosti tím, že většina osobních služeb a služeb pro domácnost je poskytována na nehlášeném trhu, je jejich kvalita zjevně nízká a uživatelé nedostávají žádné záruky.

Vyhledávání